výstup (skoro) na Stellenbosch Mountain

V pátek 16. 1. se Geraldine, Susan a Jill rozhodly, že se vydají na Stellenbosch Mountain. A mně se nechtělo, protože jsem chtěla spát a konečně si odpočinout. :) Jenže nakonec jsem byla vzhůru dřív, než odešly, a tak jsem šla taky.

Geraldine nás vedla s tvrzením, že ví, kde to je, do doby, než jsme zjistily, že to neví. :) Nakonec jsme našly správný směr a rozhodly se vydat po stezce, která se zdála být tou nejstrmější. Později se ukázalo, že to vlastně nebyla žádná stezka, pouze to tak vypadalo, neboť to nejspíš bylo místo, kudy zvrchu tekla voda. Prodraly jsme se křovím nahoru, což bylo náročné, ale stálo to za to - bylo to s výhledem až na moře. A po ještě horší "cestě" jsme se vydaly dolů, abychom zjistily, že jsme vlastně nevylezly na úplný vrchol oné hory. :)

Upřímně řečeno - 4, 5 hodiny strávené na přímém slunci mi bohatě stačily, takže jsem byla ráda, že jsme došly jen tam, kam jsme došly. :)

PS: A já, jako správný sportovec, jsem šla hodinu po návratu plavat :).