Garden Route za tři dny - část 1.

Momentálně jsem dost busy a vypadá to, že tomu nebude jinak nejmíň následující měsíc, takže asi budu pořád mít co dohánět. :) A teď momentálně je to prázdninový výlet, který se konal od 30. 3. do 1. 4. Já tomu říkám "The fastest Garden Route ever made". :) A dnes se s vámi podělím o zážitky ze dne číslo 1.

Odjížděli jsme v pátek ve 13:00. Posádka: já, Barbara, Ismael (Srandovní Španěl, v životě jsem neviděla nikoho používat zvuky při komunikaci tak dobře, jak to umí on. Občas jsem z něho měla záchvaty smíchu, asi to bylo hlavně jeho ne moc dobrou angličtinou, ale ho nic nezastavilo. A když jsme se začaly smát, tak se místo "Are you laughing at me?" ptal "Do you love me?" :) A když jsme se bavili o De La Rey - hodně oblíbená píseň těchto dní, vlastně je to asi stará folková píseň, o generálovi De La Rey, který porazil Brity v Búrské válce (mimochodem, to jsem třeba já nevěděla, Búr od slova "boer" = farmář :)), zeptal se "De La Rey fucked the British?" místo "De La Rey fought the British?" :))) a poslední, už ne tak zábavná, členka posádky - Marnel. Učitelka Barbary a Ismaela, která to všechno zorganizovala a díky které mi nebylo líto, že to bylo jen na tři dny, protože bych z ní asi zešílela. Neustále Barbaru a Ismaela opravovala v prkotinách, i když sama občas dělala chyby...

Pátek byl prostě jen o tom, abychom se dopravili do George. Zastavili jsme po celé cestě třikrát: jednou na benzínce :), podruhé na místě, které nevím, jak se jmenovalo, ale očividně tobylo nějaké centrum různých adrenalinových sportů (jako třeba bungee jumping, skáče se z toho mostu, co je na fotce):

A poslední zastávka před George byla Mossel Bay. Myslím, že Mossel Bay je pěkné město, jenže už byla skoro tma a taky jsme tam zastavili asi jen na pět minut, takže jsem toho zas tak moc neviděla. A pak už George. George je celkem nudné město, respektive tam prostě není moc co dělat. Proč jsme nocovali právě tam? Protože tam Marnel má kamarádku, která provozuje B&B, byli jsme její jediní zákazníci. :) A ačkoli ubytování bylo vážně krásné, bylo to víc luxusu, než jsem potřebovala (ale Marnel by přece nespala v hostelu, to jen my chudí studenti jo... :))

V George jsme šli na večeři do dost šíleného podniku. Náš číšník byl nejspíš zhulený, při každém jeho "Are you alright here?" jsem měla nutkání se ho zeptat "And you?" :) Naši objednávku někde ztratil, odpadky uklízel tím stylem, že je prostě hodil na trávník před onou restaurací (načež jsme ho donutili to zvednout :)), no prostě "kvalitní služby". :) Ale přežili jsme. A pak už do postele, protože nás ráno čekalo brzké vstávání.

Pokračování příště... :)