Ve čtvrtek 22. března se v Neelsie (studentské centrum) konal International Food Evening, kterého jsem se nakonec účastnila jen jako host, protože jsem byla líná sama něco chystat (jsem tu jediná z ČR, takže by to bylo hodně práce). Ale i tak to stálo za to, jedna porce jídla za 5 randů, na začátku taneční vystoupení dětí, nevím odkud, možná z Kayamandi, které bylo dokonalé! To, co ty děcka zvládly, bych já asi bez zlomených končetin nezvládla nikdy :). No, a pak jsem se vrhla na jídlo. Nejdřív jsem vyzkoušela něco z Gabonu a byla jsem hodně ráda, že to bylo první a ne poslední jídlo, které jsem měla, protože to bylo hodně divné. Vlastně vůbec nevím, co jsem jedla, ale mělo to hodně divnou barvu, smrdělo ti a chutnalo to divně. Tak jsem si šla spravit chuť k mexickému stánku, kde měli tortillas, které byly opravdu dobré. Jenže jsem dostala chuť na něco sladkého a Mexičani měli meloun. A to byl velký omyl, protože oni na všechno ovoce, jak jsem později zjistila, sypou něco šíleně pálivého... Ještě teď mě pálí pusa, když si na to vzpomenu :).
A teď taková vsuvka – velkou část večera jsem strávila s jedním hodně vtipným spolužákem ze Zimbabwe. A tak jsem se ho nemohla nezeptat, jak to v Zim, jak oni říkají, teď vypadá. Smál se mi, že tam chci jet (tak jsem mu řekla, že doufám, že v červenci už tam bude po všem :))... No, prý všichni doufají, že „někdo“ brzo umře. Pro ty, co nesledují zprávy – minulý týden místní prezident zahájil celkem drsný útok na opozici a celá situace se zda celkem špatná. Všichni doufají, že brzo nastanou změny a snad jo, protože Mugabe už má přes 80. Je ale zajímavé se o tom bavit s lidmi, co jsou ze Zim, protože vám dojde, že to je tak trochu africká realita a že to pro ně není tak šokující jak pro nás. Takže tak. Jo, a abych nezapomněla! Taky jsem dostala zadarmo porci jídla ze Zimbabwe, je dobré mít kamarády po celém světě :)))
A zpátky k IFE: moje poslední jídlo bylo z ostrova jménem Mauritius. Ta holka, co to chystala, si totiž fakt zasloužila obdiv, protože to všechno dělala sama! Dokonce si i dovezla písek z pláže, aby to vypadalo dostatečně autenticky! :)
A tak jsem strávila čtvrteční večer. Bylo to moc prima a stálo mě to jen 20 randů :).
A teď taková vsuvka – velkou část večera jsem strávila s jedním hodně vtipným spolužákem ze Zimbabwe. A tak jsem se ho nemohla nezeptat, jak to v Zim, jak oni říkají, teď vypadá. Smál se mi, že tam chci jet (tak jsem mu řekla, že doufám, že v červenci už tam bude po všem :))... No, prý všichni doufají, že „někdo“ brzo umře. Pro ty, co nesledují zprávy – minulý týden místní prezident zahájil celkem drsný útok na opozici a celá situace se zda celkem špatná. Všichni doufají, že brzo nastanou změny a snad jo, protože Mugabe už má přes 80. Je ale zajímavé se o tom bavit s lidmi, co jsou ze Zim, protože vám dojde, že to je tak trochu africká realita a že to pro ně není tak šokující jak pro nás. Takže tak. Jo, a abych nezapomněla! Taky jsem dostala zadarmo porci jídla ze Zimbabwe, je dobré mít kamarády po celém světě :)))
A zpátky k IFE: moje poslední jídlo bylo z ostrova jménem Mauritius. Ta holka, co to chystala, si totiž fakt zasloužila obdiv, protože to všechno dělala sama! Dokonce si i dovezla písek z pláže, aby to vypadalo dostatečně autenticky! :)
A tak jsem strávila čtvrteční večer. Bylo to moc prima a stálo mě to jen 20 randů :).
Posts
0 comments:
Post a Comment