G20 je tady!

A mně nezbývá, než se chlubit, chlubit, chlubit... :) Ale než s tím začnu - v Pittsburghu se dnes a zítra koná summit G20. Co to znamená? Policie, tajné služby, ochranka, zavřené ulice... Když jsem šla dnes ráno do školy, kampus vypadal, jako by byla sobota brzo ráno po velké party. Kdyby tam nebylo tolik policajtů...

G20 je tady a to znamená, že tu je taky spousta důležitých lidí - Barackem Obamou počínaje, čínským prezidentem (Hu Jintao, kdyby vás to zajímalo :)) konče. A taky spousta protestujících - ať už těch, kteří protestují z konkrétních důvodů, nebo těch, kteří prostě jen rádi protestují (Ale slogan "Free Tibet before free trade" se mi líbil). Házení popelnic, pepřový sprej...

A teď už teda k tomu, čím se chci pochlubit. :) V úterý přišla spolubydlící celá nadšená, že na univerzitě bude ruský prezident Dmitrij Medveděv a že bude mít přednášku pro studenty. Vlastně ani ne přednášku - prostě přijde a nechá studenty ptát se, na co chtějí. Moje první reakce? Hmm... Stejně ty otázky budou předpřipravené... V úterý to celé byla navíc tajná informace. Jak se tam spolubydlící dostala? Dělá, stejně jako já, Certifikát z ruských a východoevropských studií (REES). Ve středu se mě někdo zeptal (tajné informace se zjevně šíří rychle :)), jestli tam jdu taky. A mně to začalo vrtat hlavou - sakra, ruského prezidenta přece jen tak neuvidím, ne? A tak jsem šla na REES zeptat se, jestli bych se tam taky dostala. Oni mě připsali na seznam a večer napsali, že si mám přijít vyzvednout pozvánku.

Po středeční statistice jsem šla na pro-ekologické shromáždění, což byl vlastně spíš koncert, domů jsem přijela kolem desáté večer, zapnu počítač, protože jsem musela dělat domácí úkol do ekonomie... A tam e-mail od profesora Stanilanda (což je mimochodem úžasný pán), že by mě mohl (respektive jeho žena) dostat na oběd/přednášku s prezidentem Evropské komise Josém Manuelem Barrosou! Tato akce nebyla tajná, ale byla jenom pro zvané a mě by nikdy nenapadlo, že bych se tam mohla dostat. Ale profesor Staniland si myslel, že když jsem z EU, měla bych tam být... A jeho žena mě připsala na seznam. 150 lidí z celé univerzity (na univerzitě je zaměstnaných 12000 lidí a studuje tu zhruba 34000 studentů) bylo pozváno a já byla 150!

A přišel čtvrtek a mně nezbývalo, než se vhodně obléct, obout nepohodlné boty a hurá do vysoké politiky! :) Prezident EK Barrosa je člověk s neuvěřitelným přehledem (A schopností říct z hlavy jména obou našich letošních premiérů i prezidenta a správně je vyslovit. :) Byla bych ale radši, kdyby ČR mohla být zmíněná i z jiných důvodů, než proto, že naši politici jsou prostě občas neschopní...). Mohla jsem taky srovnat americký a evropský pohled na délku politických jednání. V pondělí jsme totiž na přednášce měli člověka z ministerstva zahraničních věcí USA a ten nám tvrdil, jak v EU dlouho trvá, než se na něčem dohodnou (já si myslela svoje už v pondělí... :)). Barroso řekl, mimo jiné, že ví, že v USA kritizují EU za zdlouhavá jednání, ale že je třeba si uvědomit, že v EU je 27 států a že v USA některé věci trvají mnohem dýl. Úhel pohledu je úhel pohledu. :)

Po obědě a přednášce byl čas přesunout se ke Cathedral of Learning, kde se měla konat ta tajná událost s Medveděvem. Před katedrálou jsem potkala Dr. Albertu Sbragiu, ředitelku European Union Center of Excellence, a tak jsem se vydala jí poděkovat, že mě dostala na přednášku J. M. Barrosy. A vzhledem k tomu, že Medveděv přijel (kvůli protestům) o hodinu později, měla jsem možnost s touhle úžasnou vzdělanou paní strávit skoro dvě hodiny. Naše obavy, že celá akce bude zrušena (večeře všech představitelů G20 totiž začínala v 7 a to Medveděvovi nedávalo moc času...) se nevyplnily a Medveděv nakonec dorazil. Já - díky Dr. Sbragie (fakt nevím, jak to skloňovat) seděla v první řadě. Byla jsem vážně zvědavá, jaké to bude, co mě čeká za pro-ruskou přednášku, která mě rozčílí... :) Jestli byl v té místnosti někdo, kdo čekal, že to bude stát za nic, byla jsem to já. Ale světe div se - odcházela jsem velmi mile překvapená. Nejenže otázky nebyly předpřipravené, ale Medveděv na mě zanechal pozitivní dojem. Je fakt dobrý řečník a ví, co dělá (celou akci si i sám moderoval, jakožto bývalý univerzitní učitel byl mezi studenty jako doma :)). Padly i nepříjemnější otázky ohledně Ukrajiny a Gruzie, ale on nevycouval a na všechno odpověděl. Byla jsem překvapená, vážně mile překvapená. Ale jak řekla Dr. Sbragia: "Buď je to tím, že on prostě není bývalý agent KGB a opravdu myslí jinak, nebo je to dobrý herec. A to ukáže jen budoucnost." (A prý to celé má vysílat ruská televize. Třeba tam budu. :)) A perlička (skoro) na závěr: ruský prezident už na University of Pittsburgh jednou byl. Přesně před 50 lety - 24. 9. 1959 - navštívil Pittsburgh Nikita Chruščov. Náhoda? :)

Co dodat... Odcházela jsem domů pekelně unavená, po 11 hodinách soustředění se (a v nepohodlných botách) se není čemu divit. Odcházela jsem ale s tím, že být tak blízko lidem jako jsou Barroso a Medveděv během jednoho dne se mi asi jen tak nepodaří (a být pod ochranou tolika agentů tajných služeb nejspíš už vůbec ne), takže si říkám, že Pittsburgh se fakt snaží mě přesvědčit, že jet sem mělo smysl. :)

PS: Ta fotka, co tu je, nemá s G20 v Pittsburghu nic společného. Ale je docela zábavná, tak jsem se chtěla podělit. :)