Tak jsme zase s Jill dostaly výborný nápad, jak se zabavit (dřív to bylo například předstírání dívání se na televizi na party plné lidí, které jsme v životě neviděly, samozřejmě bez televize :)). Seděly jsme v kuchyni a jedly. Já její těstoviny, ona svůj toast.
Jill: "The toasts are so good."Já: "I know. You never have enough."Jill: "I could eat them all day."Jill: "Let's have a toast competition! Let's eat all the toast
bread we have!"Já: "Come on, we both know that we can do that easily."
6. toast...
Já: "I think I feel sick."Jill: "I can't breath."Já: "I know, I have to open the windows..."
8. - poslední - toast
Já: "We can make it!"Jill: "Of course we can!"
Konec...
Jill: "I think we should go for a walk. I don't feel good."
(Bylo asi půl jedné v noci.)Já: "We have to."
A tak to bylo. Snědly jsme každá osm toastů se vším možným. Pak jsme vážně musely na vzduch. Ale nakonec to dobře dopadlo a všechny toasty zůstaly tam, kde měly :). A my náš zábavný večer doplnily nočním šplháním po stromech a běháním mezi hadicemi kropícími trávu. Naše typická snídaně - toasty - je ale na nějakou dobu minulostí. :)
PS: Fotky budou :)
0 comments:
Post a Comment