Tree cleaning a školní výlet do Jonkershoek

23. května, tj. před měsícem, jaj, to letí :), jsme místo English Tutoring jeli do Kayamandi uklízet. Asi před dvěma lety tam studenti - tutors - co dělali zhruba stejnou práci jako my letos (pomáhali dětem s angličtinou) ve spolupráci s místní základní školou vysázeli stromky, které potřebovaly nějakou údržbu. A tak jsme nastoupili my spolu s některými z našich "žáků" (samozřejmě nepřišli všichni, ne každému se chce po škole pracovat :)).

Musím říct, že to bylo hodně zajímavé. Jednak proto, že moje skupinka (já, Bongiswa a Thami) dostala na starost stromy plné trnů, takže bylo o "zábavu" postaráno od prvního momentu, ale taky proto, že to bylo trochu jako hledání pokladu. Ne že bychom nějaký poklad našly, ale co všechno kolem těch stromů leželo, na školním pozemku, bylo neuvěřitelné. Flašky od všech možných druhů alkoholu, spodní prádlo, nůž, kus pily (který si následně ukořistil asi šestiletý chlapec, načež nastala honička, při které jsem se ho snažila chytit a "hračku" mu sebrat tak, aby se ani jeden z nás nezranil :)) a spousta dalších věcí.

Poté, co jsme uklidili okolí všech stromků, upravili plotky kolem nich a podobné věci, sdělil Mike dětem, že kdo pracoval, může jet příští týden do Jonkershoek na výlet. (Ono sdělování, kdy se všichni shromáždili na jednom místě, ve mně taky zanechalo stopy - za plotem procházel chlapec, asi čtrnáctiletý, kterému nejspíš někdo z našich dětí něco řekl - těžko říct co, protože Xhosa pořád ještě nerozumím. :) Chlapce to očividně vytočilo - kdybych se v ten správný moment neotočila jeho směrem, asi by někomu z nás na hlavě přistála cihla...).
Následně jsme rozdali papíry, na které bylo nutné dostat podpis rodičů, a rozloučili se s tím, že se uvidíme za týden.

30. května jsme asi ve dvě hodiny odpoledne dorazili do Kayamandi, kde jsme zhruba 45 minut čekali, než dojedou ostatní dodávky (nebyla jsem překvapená, už ne, už vím, jak to tu funguje s organizací :)). Když konečně dorazily, naskládali jsme se do nich a vyrazili směr Jonkershoek, což je přírodní rezervace kousek od Stellenbosch (více zde). Tam nás nejprve čekala hodně nudná přednáška nejspíš o místní flóře (jednak pán mluvil hodně často Xhosa a taky to bylo opravdu nudné, takže jsem moc nedávala pozor :)). A následně jsme vyrazili ven, což mi udělalo radost, ale jen na chvilku, než jsem zjistila, že vlastně skoro nic neuvidíme.
Nejprve jsme se šli podívat někam, kde to strašně smrdělo. Nějak mi uniklo, o co tam přesně šlo, ale třeba to z fotky poznáte. :)

Potom jsme přešli ke kádím, kde plavali, tuším, líni, a na závěr do takové malé místnůstky plné akvárií s různými druhy ryb (mezi nimi i kapři). Tam nám milý nudný pán ještě něco chvilku vykládal, ale brzo se to zvrhlo v něco, o čem věřím, že všem přítomným rybám způsobilo trauma na celý život. Děcka se chtěly fotit. A s obrovským řevem tak taky činily dalších asi 30 minut. (Já svůj foťák půjčila jednomu klukovi a výsledkem byla hromada fotek z "akvária". :) Ale ono je to většinou zábavné, když si pak prohlížíte, co vlastně máte ve foťáku. :))

Z oné místnosti jsem odcházela jako poslední a na Mikeův dotaz, jestli tam někdo zůstal, jsem nemohla říct, i když v nadsázce, nic jiného než "Everyone is gone and all the fish are dead." :)

Po cestě zpět k autům samozřejmě proběhlo další focení a pak už cesta domů. Bylo to náročné a hlavně to absolutně nesplnilo moje představy o návštěvě přírodní rezervace.

A na závěr vám přidám některé z povedenějších obrázků, ať víte, s kým jsem tam byla. :)