Ve středu, 14. února, a ve čtvrtek, den poté, jsem opět navštívila Khaymandi, tentokrát už "naostro". Ve středu nás čekal English tutoring, což v podstatě znamená, že budeme jezdit do místní primary school pomáhat dětem ve věku 12 - 15 let s angličtinou. Těžko se to obecně popisuje, protože některé z těch dětí neumí anglicky vůbec, zatímco jiné (jako například "moje" slečna Boniswa, mluví celkem fajn). Ve středu jsme nedělali v podstatě nic, cílem bylo seznámit se s tím, s kým budeme následujících pár měsíců "pracovat". A šlo to celkem fajn, některé děti byly nadšené, jiné se trochu styděly, ale myslím, že to bude ok. Hlubší dojmy přijdou až později, po pár týdnech, až budu vědět trochu víc. Teď jenom dodám, že místní škola vypadá úplně jinak, než na co jsme zvyklí (a vlastně to není žádné překvapení). Já jsem třeba seděla na dvou polorozbitých židlích posazených na sobě (při každém pohybu jsem skoro spadla :)) a desky na lavicích kolují po třídě podle toho, kdo je zrovna potřebuje. Tak to byla středa, doufám, že si s Boniswou budeme rozumět :).
A ve čtvrtek jsem jela do místní "školky" (samozřejmě to vůbec nevypadá jak školka, ale nevím, jak jinak to nazvat) hrát si s dětma. Byla to, na poměry v Khayamandi, dost luxusní školka, jelikož byla v kostele. (Ostatní školky tu jsou často místnosti o rozměrech 4x4 metry, bez podlahy...) Dětí tam byla spusta, hlídaly je 3 místní ženy. Přivezly jsme jim pastelky a papíry, které vyvolaly asi mohem větší nadšení u hlídajících než u hlídaných. Některé děti vypadaly dost zanedbaně, ale asi je to hlavně tím, že to pořád ještě porovnám s tím, co vidím doma. Každopádně musím přiznat, že kdy jedné holčičce začala téct krev, obě jsme s Barbarou ztuhly. Rodiče těch dětí sice podepíšou papír, že jsou děti zdravé, ale upřímně: jak moc se tomu dá věřit? V každém případě si myslím, že je to obrovská zkušenost a úsměv na tvářích těch prcků, když si s nima hrajete, za to stojí. Taky je to dobrý trénink body language, protože žádné z těch dětí, samozřejmě, nemluví anglicky, pouze Xhosa (a tím já zvládnu tak akorát "ahoj" :)) Už se těším na čtvrtek :).
0 comments:
Post a Comment